Obsah a forma

E-learning je proces zajištěný dvěma částmi, jež jedna bez druhé nefungují. První částí je LMS technologie samotná. Ta zprostředkovává veškerou komunikaci, cesty a okamžitou dopravu informací mezi všemi účastníky procesu kdykoliv a jakkoliv potřebují.

Druhou částí je obsah. Čím atraktivněji je připraven, tím více je uživatel motivován ke studiu a tím lepší jsou jeho výsledky. V rámci distančních textů mohou být účinně použita videa, animace, ankety, testy atd.

Vzdělávací obsah je členěn na kurzy sestávající z modulů a ty se skládají z předmětů – disciplin. Tvůrcem obsahu bývá zadavatel, který zpracuje distanční texty po odborné stránce. Multimediální obsah (videa, animace, …), dodávající textu patřičný šmrnc, bývají obvykle zpracovávána externím dodavatelem.

Testování znalostí je průběžné a srozumitelné. Zjišťovat je možné nejen úroveň znalostí, ale také vyhodnocení účinku na studující. Obsah kurzů lze průběžně aktualizovat podle současných poznatků a to je nezanedbatelná přednost e-learningu oproti knižním titulům.

Dodavatele LMS důkladně proklepněte

Různé formy a platformy e-learningu dnes nabízí množství firem a nabídka kvalitních LMS produktů je široká. Od propracovaného a ve školství důkladně prověřeného Unifor Live!, přes eDoceo, iTutor až po Moodle. Některé firmy poskytují kompletní servis, jiné umožňují využít technologickou část a podle potřeb uživatele ji doplnit vlastním obsahem. Další dodavatelé umožňují klientovi seznámit se s možnostmi a vybrat si prvky, které potřebuje.

Příklad praktického řešení

Aktivní vedení střední školy chtělo žákům nabídnout další možnosti přípravy. Část učitelů přivítala možnost obohacení a zefektivnění výuky, ale část jich příliš nadšena nebyla. Vedení školy bylo ovšem dostatečně progresivní. Navíc také dlouhodobě uvažovalo o realizaci distanční formy vzdělávání v rámci únosných nákladů.

Řešením bylo zakoupení LMS. Celý projekt – od pořízení a správy potřebného hardware, přes nákup LMS, převody distančních materiálů do prostředí LMS, tvorbu multimediálních prvků na základě požadavků zadavatele a mnohé další aktivity – byl financován prostřednictvím dotací EU. Na bedrech zadavatele leželo pouze břímě tvorby projektu a distančních materiálů. Dodavatel zajistil LMS, realizoval všechna potřebná školení a dodal ostatní jmenované aktivity.

Nyní učitelé aktivně využívají pestřejší možnosti virtuální výuky. Část úkolů je zadávána elektronickou formou a jsou v této podobě i odevzdávány. V rámci LMS jsou, mimo jiné, žáci průběžně testováni. Někteří z nich využívají i možnost elektronické komunikace s učitelem.

Závěrem

Nijak nezastírám, že využití možností e-learningu vyžaduje na počátku určité zvýšené úsilí. Jeho přínos, projevující se ve výuce nebo časových úsporách, je však nezanedbatelný. Proto budou další pokračování seriálu věnována příkladům využití LMS v prostředí škol, počínaje mateřskými.

Doc. PhDr. Ferdinand Mazal, CSc.